Sportovní hala Studenec
2019 - Studie / Schematic design
Studenec je obec v Podkrkonoší. Z každého místa této obce jsou vidět Krkonoše . Dodávají místnímu kraji ohraničení. Měřítko. V porovnáním s nimi se vše ostatní zdá malebné, příjemné, lidské. V málokteré obci v okolí byl sport tak důležitý, jako právě ve Studenci. Sportu dokonce tato obec vděčí za všeobecnou známost. Vždyť dva lidé, kteří dosáhli ve sportu mimořádných úspěchů, a zná je tedy díky tomu celá země, jsou se Studencem či Zálesní Lhotou spojeni. Jsou to Zdeněk Remsa a Květa Jeriová-Pecková. V meziválečném období pak byl ve Studenci důležitou součástí sportovního života i sportovní oddíl Fejfar&Mládek. Svoje sportovní zázemí měl tento oddíl na místě, kde nyní stojí znovuobnovené fotbalové hřiště.
Na něm nyní navrhujeme sportovní halu, čímž na tradici tohoto oddílu a jeho sportovní činnosti v daném místě znovu navazujeme. Místo se nachází v údolní sníženině, v krajině je tedy spíše mírně "utopené", takže zejména z dálkových pohledů se příliš neuplatňuje. Na druhou stranu však není tato sníženina nijak hluboká, takže je snadno viditelná z nejbližšího okolí, tedy z území obce Studenec. Sportovní hala má s ohledem na prostorové požadavky činností, které se v ní provozují, povětšinou výšku, která přesahuje běžnou výšku staveb v obci. Ovšem díky jejímu umístění do údolní sníženiny se její výška nebude pohledově tak uplatňovat. I v tom je tedy právě toto místo pro umístění sportovní haly nanejvýš vhodné.
Sportovní halu je možné umístit na daném pozemku pouze do jeho severní části, tedy k samému severnímu okraji pozemku. Je tedy jakýmsi zakončením celkového prostorového uspořádání krajinného areálu obsahující rybníky, potoky, cesty, aleje, lesy a louky. Toto krajinné uspořádání nevzniklo náhodou, ale pečlivým plánováním díky textilní továrně Fejfar & Mládek. Ta si v daném místě budovala areál pro volný čas a zábavu, a kromě jiného měl obsahovat i rozsáhlé sportovní zařízení s atletickým stadionem, cvičištěm, kluzištěm a sportovní halou a dalšími zařízeními. Tedy areál výrazně větší, než je znovuobnovené fotbalového hřiště.
Celé prostorové uspořádání se tak spojí v jeden celek, ve kterém je mírně zvlněná krajina členěna svislými krajinnými prvky tvořenými vzrostlými stromy, a nově pak mezi tyto svislé členící prvky přibude i hmota sportovní haly. Ze severní části pozemku, na kterou sportovní halu umisťujeme, je rovněž možné dohlédnout na Krkonoše, na jejich západní část, s nejvýraznější horou Kotlem, či po staru, Kokrháčem. Tento jev jsme zvolili pro zajištění pohledového zmenšení výšky celé stavby. Díky bílé hmotě stavby zajistíme, že se bude v určitých ročních či denních obdobích zdát celá sportovní hala menší.
Fasáda
Za účelem optického zmenšení stavby rovněž navrhujeme sportovní halu s jakousi "zemitou" podnoží. Tedy půdorysně předsazeným přízemím, které má fasádu tvořenou z betonových tvárnic uspořádaných tak, že tvoří vodorovné pruhy. Předsazení přízemí a pruhy na fasádě zajišťují další pohledové snížení celé stavby, beton tvárnic pak odkazuje k jakési "zemitosti" tohoto podlaží, jelikož i beton je jakožto vlastně umělý kámen "zemitým" materiálem. Fasáda zbylých dvou podlaží je pak tvořena trapézovým plechem s hlubokým svislým členěním. Díky tomu bude fasáda působit jednak jako více členěná, jelikož hluboké prolisy zajistí zvýraznění hry světla a stínu na fasádě, a svislé členění pak bude odkazovat vzhůru, k nebi, k obloze, se kterou bude tato část splývat. V této fasádě jsme rovněž navrhli vodorovný "prořez", který tuto hmotu opět mírně "přiková" k zemi, opět ji tedy o něco pohledově sníží.
